Následující text je určen těm, kteří se nespokojili s dosud napsanými informacemi o mně.
Mám ekonomické vzdělání, ale přesto, že mě dlouho živilo, není to má parketa. Jak se říká… zřejmě jsem se minula povoláním. Přitahuje mě více tvořivost než čísla. A z tvůrčí práce mám obrovskou radost.
Když se ohlédnu zpět, vlastně jsem tvořila vždycky. Ale ve všem jako samouk. Mám neotřelé nápady, které mi dláždily cestu k tomu, že jsem často měla něco jinak než ostatní. Uniformita mě zabíjela. To byl vlastně základ mé tvorby. Jelikož jsem odmítala tehdejší „šeď” dostupné módy /patřím ke starším ročníkům/, začala jsem na sebe šít. Mé „modely” tehdy sice provokovaly maloměsto svou originalitou, ale já jsem se v nich cítila dobře. Ze stejného důvodu jsem pletla svetry a zdobila je různými aplikacemi. Ani zdaleka se nepodobaly nudným modelům v obchodech. Šití, pletení, vyšívání jsem pak zúročila na šatníku mých dětí.
Svoji bujnou fantazii jsem uplatňovala i coby „bytový architek”. Sektorové stěny mě vysloveně odpuzovaly svou tuctovostí. Můj interiér se zcela vymykal tehdejšímu zařízení bytů. Bourala jsem půlkruhová „oka” do zdí, natírala futra šokujícími barvami, mé rohové police, vyrobené podle mého návrhu mým tatínkem, neměl nikdo. Estétům a inovátorům při návštěvě u mě plesalo srdce, konzervativcům již méně.
Se svým cítěním k nenormálu jsem se „vyřádila” i při stavbě domu, který navrhl můj bratr architekt a kde je spousta místností bez pravých úhlů. Obloukové zdi zase nabízely různé možnosti tvorby. Jak zednické - otvory a okýnka, tak následně i designové – niky, obklady. Netradičně jsem malovala zdi v místnostech, vybrušovala kamínky z omítky nebo nanášela plastické hmoty a osobitě natírala.
Má fantazie se osvědčila i tehdy, když jsem si zahrála na „zahradního architekta” a založila několik zahrad. Poslední /cca 2000 m2/ jsem, včetně terénních vln, „lepila” po malinkých kouscích, kde mezi sutěmi, maringotkami a skladištěm materiálu bylo zrovna místo. Přesto se mi podařilo vytvořit zahradu, která uklidňuje, povznáší a harmonicky nabíjí energií každého, kdo se v ní ocitne. Lidem je zde příjemně a mně dělá radost, že vložená energie se v tomto případě vrací zpět.
Založila jsem také malý obecní park s vodní lagunou, vyzdobila obecní úřad svou přírodní tvorbou /kameny, dráty, větve…/ a vymyslela i zrealizovala "Strom pohárů" ve vestibulu úřadu, na kterém jsou jako plody umístěné poháry získané obcí za sportovní výkony.
Teprve nedávno jsem přičichla k tomu, že bych chtěla zkusit malovat…….